Konečně! Opravdu užitečné poznámky 🗃
Filozofie a workflow funkčního systému poznámek
Poznámka: Tento článek si můžete přečíst zde na Substacku, kam jsem přesunul své psaní a zároveň se případně přihlásit k odběru, aby Vám neutekly další články o mentálních modelech a chytrých poznámkách.
Psaní vlastních poznámek je jedním ze způsobů, jak už nikdy nic nezapomenout. To asi víte.
Co ale možná nevíte, je to, že nemusíte být odkázání na hromadu ne moc dobře roztříděných poznámek a popsaných papírů.
Existuje systém, díky kterému si všechno zapamatujete, předem zpracujete do použitelné podoby a ještě díky němu budete moct být kreativní. Nazývá se Zettelkasten.
Seznamte se, Zettelkasten
Tento krkolomný německý název se čte „cetlkastn“ a dá se přeložit jako kartotéka. Šlo o systém využívaný německým sociologem Niklasem Luhmannem, který díky němu napsal přes 60 knih, přes 600 vědeckých prací a stal se jedním z nejvýznamnějších sociologů 20. století.
Jeho Zettelkasten byl papírový a obsahoval přes 90.000 poznámek. To má své výhody, protože to, co píšete rukou si lépe zapamatujete. Vzhledem k ceně nemovitostí ale tento text bude o přenosné a velmi jednoduše prohledávatelné virtuální verzi. 😅
Díky tomu, že se Zettelkasten čím dál více dostává do povědomí lidí, začaly se objevovat programy, které jsou vytvořeny v souladu s jeho filozofií. Pokud tedy máte počítač (nebo chytrý telefon), nemusíte nic moc řešit a můžete přímo začít.
Já osobně používám program Obsidian.md, který doporučuji i Vám.
- Je vysoce upravitelný,
- bezplatný,
- využívá formát Markdown, který přečte mnoho dalších programů,
- nabízí ohromné množství bezplatných pluginů
- máte naprostou kontrolu nad svými daty.
Samozřejmě ale můžete vyzkoušet i desítky jiných, protože Vám budou vyhovovat lépe. Jako vždy platí, že správný nástroj je ten, se kterým se Vám bude dobře pracovat a dosáhnete výsledků, se kterými budete spokojeni.
V čem Zettelkasten spočívá?
Celý systém se řídí několika poměrně jednoduchými pravidly, které ve zkratce vypadají nějak takto:
- Zaznamenávejte Letmé poznámky. To jsou myšlenky, které Vás zaujaly nebo napadly a které jste si rychle poznamenali třeba do mobilu, do svého zápisníku nebo které jste si uložili do Readwise (o Readwise později)
- Jednou za čas, ideálně jednou denně, si sedněte k Letmým poznámkám a přepište je do svého systému Zettelkasten, čímž je zařadíte mezi Trvalé poznámky.
- Dodržujte pravidlo, že do každé trvalé poznámky patří právě jedna myšlenka.
- Pojmenujte a očíslujte poznámku.
- Přidejte do poznámky hashtagy.
- Propojte poznámku s jednou nebo více jinými poznámkami. To ze začátku nemusí být úplně jednoduché, obzvlášť pokud máte široký záběr a děláte si poznámky z více témat. Postupem času se to ale zlepší.
- Jednou za čas si otevřete náhodné poznámky a nechte plynout myšlenky. Díky tomu Vás začnou napadat dodatečná propojení, úplně nové myšlenky, které můžete napojit na ty stávající nebo otázky, které Vám umožní rozšiřovat své vědomosti.
Pro koho je Zettelkasten vhodný?
Možná si říkáte, jestli je Zettelkasten pro Vás. Zvažte sami.
Pro každého, kdo chce vědět, co si vlastně myslí
Flannery O’Connor říkal: „Píšu, protože nevím, co si myslím, dokud si nepřečtu, co jsem napsal.“ To se zdá jako paradox. Jak můžu něco vědět až poté, co jsem to napsal, když jsem to napsal?
Po hlubším zamyšlení to ale dává smysl. Mozek umí v krátkodobé paměti udržet zhruba 4–7 myšlenek/informací/faktů. Jenže k tomu, aby člověk něco pochopil a našel potřebné souvislosti, jich většinou potřebuje mnohem více. Proto je psaní tak efektivní. Protože díky němu můžete na základě 4–7 neustále se měnících myšlenek vytvořit něco složitějšího. Něco, co si opravdu myslíte. A stejně funguje Zettelkasten. Můžete mít neustále k dispozici tisíce vzájemně propojených myšlenek.
Pro každého, kdo chce psát – především non-fiction
Je jedno, jestli chcete být blogger nebo máte akademické ambice. Díky tomuto systému získáte nástroj, který Vám umožní si všechno zapamatovat, a navíc Vám nazpět naservíruje informace velmi stravitelným způsobem.
Nemusíte složitě prohledávat své zápisky a přemýšlet nad tím, v jaké počítačové složce nebo virtuální poznámce asi tak jsou. Prostě si vyfiltrujete to, co hledáte, podíváte se na název a náhled poznámky a odtušíte, jestli se v ní skrývá to, co potřebujete. Poznámku zpravidla přečtete do pár vteřin a nemusíte se probírat několika stránkami textů.
Díky propojení mezi poznámkami se pak dostanete k dalším krátce napsaným myšlenkám, díky čemuž se vyhýbáte velkým změnám kontextu. Při procházení Zettelkasten totiž skrze propojení neustále narážíte jen na to, co nějakým způsobem souvisí s původní myšlenkou. Sice to často nejsou informace, které hledáte, ale kontext původní myšlenky zůstává.
Představte si naproti tomu, že musíte ze čtení jedné 20stránkové vědecké práce přejít ke čtení jiné, protože si matně vzpomínáte, že v ní byla jedna část, která by se Vám teď zrovna hodila. Sice to díky CMD/CTRL+F nemusí být až tak složité jako to bývalo kdysi, ale už jen ta představa dalších 20 stran člověka demotivuje.
Jaké jsou výhody Zettelkastenu?
Výhod je hned několik.
Poznámky nezařazujete do předem připravených kategorií
Díky tomu nemusíte přemýšlet o tom, do jaké kategorie poznámku zařadíte, a později tak nebudete muset při jejich využívání překračovat uměle (a zbytečně) vytvořené hranice.
Například informace o listech nějakého stromu byste mohli zařadit do kategorie týkající se toho daného stromu, nebo třeba do kategorie hmyzu, který tyto liste žere. Díky Zettelkasten propojíte strom, list i hmyz způsobem, který bude dávat smysl a zároveň nevytvoří žádnou umělou hranici.
Struktura vzniká odspodu
Díky tomu, že hledáte souvislosti na úrovni poznámek, na sebe budou narážet konfliktní informace z různých zdrojů. Tyto rozpory budete muset řešit za pomoci hledání odpovědí, čímž se celý systém zkvalitňuje. Nebo si uvědomíte, že nemáte úplné informace k propojení dvou poznámek, které by se možná spojit daly, takže začnete ten chybějící střípek hledat. A možná taky zjistíte, že neexistuje a uvědomíte si, že máte příležitost sami něco objevit.
Taky začnou vznikat na sebe navázané shluky poznámek, které můžou přitáhnout Vaši pozornost na místo, kde možná stojí za to pokračovat v získávání informací.
Nemusíte prokrastinovat neproduktivně
Celý systém skládá z několika různých činností, které Vám umožní se nenudit. Čtení a vytváření letmých poznámek, vytváření trvalých poznámek, přemýšlení nad trvalými poznámkami, doplňování do nich a psaní výsledných textů. Když už nemáte morál na věnování se jedné činnosti, můžete přejít k jiné, a přesto pracovat na tom, na čem pracovat chcete.
Nástroje a jejich workflow
Co budete potřebovat k tomu, abyste si takový systém vytvořili a jak si takový systém můžete vytvořit?
Potřebovat budete ideálně počítač a 5 dolarů měsíčně za Readwise. Zbytek programů existuje v bezplatných, ale přesto funkčních variantách. A pak taky docela dost času.
Já osobně časovou investici nepovažuju za negativní. Beru ji neutrálně, protože věci trvají tak dlouho, jak trvají a vytváření hlubokých vědomostí prostě nejde uspěchat. Vytváření struktury poznámek tak krásně ilustruje, jak je náročné myslet.
Struktura nástrojů a jejich workflow: Zdroje -> Readwise Reader –> Readwise -> Obsidian
Nejprve něco k workflow jako takovému. U jakéhokoliv workflow je důležitá efektivita, spolehlivost a jednoduchost nástrojů. Díky efektivitě dokážete udělat, co udělat chcete, díky spolehlivosti víte, že Vaše úsilí nepřijde nazmar a díky jednoduchosti s ním nebudete mít moc práce a můžete se soustředit na práci.
Readwise Reader, Readwise i Obsidian jsou efektivní, protože umožňují přesně ty funkce, které potřebuju, nic jim nechybí a prakticky ani nic nepřebývá, takže nepůsobí těžkopádně.
Spolehlivost je vysoká, protože i když jsou všechny mé výpisky uloženy na serverech Readwise, zároveň jsou synchronizovány do Obsidianu, který má úložiště v mém pravidelně zálohovaném počítači.
Jednoduchostí myslím obecně co nejnižší vnitřní tření. Program může být jednoduchý, ale pokud kvůli přenosu do jiné části workflow musíte udělat pět dalších kroku nejde o jednoduchý proces. Jakýkoliv úkon navíc snižuje pravděpodobnost, že budete dělat to, co dělat chcete. A jednoduchost mého workflow je enormní. Mám zajímavý článek/knihu/tweet? Nahraju ho do Readeru. Chci číst? Jdu do Readeru. Chci z nějakého důvodu upravit zdroje a synchronizaci exportů a importů? Jdu do Readwise. Chci zpracovávat výpisky nebo psát článek? Jdu do Obsidianu. Přímočaré, automatické, velmi jednoduché.
Zdroje
Celý můj systém je založený především na zpracovávání digitální textů. Díky aplikaci Readwise ale můžete zpracovávat i tištěné texty. Více o tom níže.
Prakticky všechny zdroje můžu v současné době přidávat do Readeru a existují pouze dvě výjimky, kde využívám jiný zdroj než Reader.
Scribd
Scribd je takový Netflix pro knihy a vyexportovat si z něj výpisky není moc přímočaré. Jde to díky scriptu s názvem Exifile. Vyexportovaný soubor následně vložíte do Readwise manuálně a je to. Export funguje poměrně solidně, ale občas umístí některé výpisky na konec. Nejlepší je proto ihned po jejich exportu a nahrání kouknout do Obsidianu a umístit správné výpisky na správná místa předtím, než na to zapomenete.
Tuto službu používám proto, že v ní často najdu knihy, které jinde nenajdu. Pokud si jej chcete vyzkoušet, tady máte link na 60 dní zdarma.
Airr
Pokud posloucháte podcasty anglicky a máte iPhone, existuje bezplatná aplikace Airr, díky které si můžete dělat výpisky z podcastu. Ano, slyšíte dobře, Airr je totiž automaticky přepisuje a Vy si během poslechu označíte část, kterou chcete uložit a o zbytek se postará Readwise.
Readwise Reader – Revoluce ve čtení
Pokud to máte podobně jako já, tak dost pravděpodobně čtete z různých zdrojů. Elektronické knihy, Twitter, PDF soubory, články na internetu.
Readwise Reader (dále už jen Reader) je místem, kde můžete centralizovat (skoro) celou svou digitální knihovnu včetně RSS a postupně se chystají také videa.
Jak Reader funguje? Velmi jednoduše. Přetáhnutím souboru do něj nahrajete obsah nebo použijete rozšíření prohlížeče. Při čtení označujete části textu, který stojí za zapamatování a ten se automaticky synchronizuje do Readwise. Spolu s textem se synchronizují také poznámky, které si k výpiskům uděláte.
Čtení je komfortní, můžete upravovat velikost textu a zvolit si, jestli chcete číst černé na bílém nebo bílé na černém.
Reader disponuje také umělou inteligencí založenou na GPT-3, která se jmenuje Ghostreader. Díky ní si můžete nechat definovat slova, najít si jejich encyklopedickou definici, přeložit si celý výpisek do jiného jazyka (i do češtiny), můžete si jej nechat vysvětlit, sumarizovat, vytvořit z něj haiku, vytvořit souhrn výpisku za pomoci emoji a nebo z něj udělat flashcard, které slouží k prověřování paměti.
Readwise (Podrobněji v tomto článku)
Tím, co propojuje cílovou stanici, Obsidian, s Readwise Readerem a vnějším světem zdrojů a nezpracovaných informací, je platforma Readwise.
Do Readwise můžete automaticky a poloautomaticky importovat informace z opravdu velkého (a navíc stále rostoucího) množství zdrojů. Obsidian pak importy skrze bezplatné rozšíření importuje z Readwise. Díky tomu si vytvoříte knihovnu Letmých poznámek, a budete tak mít pořád co zpracovávat. Jen pro představu: můj Readwise v červenci 2022 obsahuje 1,7 milionů slov ve 28.000 poznámkách.
Readwise navíc každý den/týden posílá email k revizi „náhodných“ poznámek, jejichž množství si nastavíte. Náhodné v tom smyslu, že Vám jsou sice předvybrány automaticky, ale Vy si můžete určit, jak často chcete dostávat k revizi výpisky z jednotlivých knih a přiřazovat k nim tagy a poznámky, které se ke zpracovaným poznámkám následně znovu synchronizují do Readwise.
Každý den tak můžete rovnou zpracovávat alespoň několik poznámek, díky čemuž Vaše databáze roste nejen počtem, ale i kvalitou. A nenechte se mýlit, databáze sice počtem poznámek roste lineárně, poznámku po poznámce. Podle Metcalfova zákona ale kvalita sítě roste s druhou mocninou jejích členů. Každá poznámka tedy přispívá ke kvalitě sítě více než ta předchozí. Je to kvůli tomu, že se zvyšuje množství „záchytných bodů“ pro nové poznámky. Postupem času díky tomu bude mít Vaše práce čím dál větší smysl.
Obsidian
Při propojení Readwise a Obsidianu se v Obsidianu vytvoří podsložka Readwise a v této podsložce se vytvoří další čtyři podsložky s názvem knihy, tweety, podcasty a články. Díky tomu zůstane navigační panel Obsidianu použitelný.
Potenciální problém představuje vyhledávání, protože se ve výsledcích často nebudete chtít brodit nezpracovanými Readwise poznámkami. Obsidian naštěstí disponuje solidním vyhledáváním, takže si z výsledků můžete nezpracované poznámky z Readwise jednoduše odfiltrovat. Existuje ale i jiná metoda, která Vás toho ušetří. O obojím ale více až v samostatném článku.
—
To je pro dnešek vše. Pokud jste dočetli až sem, díky za pozornost! Pokud chcete dostávat další články, přidejte se k více než 400 odběratelům newsletteru. Najdete v něm vždy nejnovější články o mentálních modelech, systémovém myšlení a zettelkasten. A většinou taky nějakou aktuální myšlenku nebo úvahu.
Mějte se, Ondřej!
Read this post and more on my Typeshare Social Blog